Jak to všechno začalo

Jak to všechno začalo? Zmínka o tomto pečivu, vyrobeném z medu a mouky byla zaznamenána při archeologickém nálezu v egyptských hrobkách. Můžeme se domnívat, že je starší, než chléb.

V Čechách je nejstarší doložená zmínka z Trutnova, kde se prodával perník při posvícení r. 1335. Pokud budeme mluvit o Praze, první perníkáři – CALETNÍCI, se usadili kolem Staroměstského náměstí a podle nich byla r. 1348 pojmenována celá ulice – CALETNÁ, dnes CELETNÁ. Postupně se ale objevují v Pardubicích, Kutné Hoře, Kolíně a jiných městech.

Jelikož zadělávání těsta byla velmi namáhavá práce, pekli perníky výhradně muži. Těsto se zadělávalo ve velkém množství, až desítky kilogramů. Samotné perníčky se nejprve tvarovaly z volné ruky, později přišly dřevěné vyřezávané formy a nakonec se objevily formy vykrajovací, jak je známe dnes, všeobecně nazývané formičky neboli vykrajovátka.

Cena exotického, perníkového koření byla dost vysoká, takže do 17. století byly perníky luxusní pochoutkou, určenou výhradně pro vyšší vrstvy obyvatelstva.

Původně se těsto vyrábělo z medu, mouky a pepře. Právě podle pepře – latinsky PIPER, dostaly svůj název. Byly považovány za lék při žaludečních a střevních potížích. Další koření, která se do těsta začala přidávat byla skořice, badyán, anýz, kardamom, koriandr a fenykl. Mistři perníkáři míchali i 20 druhů koření, každý měl svůj vlastní, tajný recept.

Velký rozmach perníkářství přichází ovšem v 18. století díky rozkvětu chovu včel. Stává se lidovou záležitostí, určenou i pro chudší obyvatelstvo. Koncem 19. a začátkem 20. století ale toto řemeslo upadá spolu se zánikem i jiných cechovních řemesel. V současné době se i my snažíme na dřívější tradice opět navázat.

Držte nám palce!